úterý 1. dubna 2014

Digging jako ukázka libereckého kulturního úpadku?

Předem chci říct, že Liberec mám vcelku rád. Libí se mi tohle podivný místo s příšerným počasím, kde je to pořád do kopce, a dokonce bych překousnul i mafiánské vedení města a nějaký ty dluhy. On Liberec není tak úplně špatný místo pro život, teda pokud jste člověk bez názoru, koníčků a takovej ten průměrnej konzumní typ.



Potíž přichází pokud máte nějaký méně obvyklý koníček, v mém případě sbírání elpíček. Pokud si budete chtít v Liberci koupit dejme tomu triko určité profláklejší značky, tak máte možnost prakticky na třech místech, záleží jen kam to máte blíž. Hadry, hadry, hadry, šmínky, šmínky..... Liberec nezná nic jiného. Na stotisícové město tu máme tři obrovská nákupní centra, z toho jedno poloprázdné, a navíc dvě, možná tři takové menší. Nedávno jsem zrovna četl že v poměru k počtu obyvatel jsme v ČR a Evropě šampioni v celkové ploše nákupních center. V čem je teda můj problém? Pokud chci v Liberci sehnat elpíčko tak mám tři možnosti. První možnost je kamenný Bontonland kde seženu nové pressy. Určitě to není k zahození, ale není to zatím ono. Druhá možnost je antikvariát u Fryče, kde se tu a tam v haldách božských Karlů a moravanky najde něco zajímavého. Já osobně jsem rád aspoň za tuto možnost, kde se můžu občas pohrabat v deskách. Bohužel výtěžnost je vcelku malá. Třetí možnost je tradiční Liberecký blešák, na který chodím opravdu moc rád. Bohužel výtěžnost opět není velká. Spousta lidí si asi řekne co bych chtěl na stotisícové město. Tři megalomanská obchodní centra plná  hadrů podřadné kvality? Jako vážně? O to smutnější je že když se podívám na Brno, Prahu (s nima se ale těžko můžeme srovnávat), ale třeba i Ostravu (kuk na video dole...), tak tam je situace jiná. Například v Ostravě, která má 300 000 obyvatel jsou tři obchody kde se dá provozovat "digging". Když teda zachováme poměr, tak proč by náš stotisícový Liberec nemohl mít jen jeden pitomej obchod s elpíčkama? Nechci toho tak moc. Já myslim že matematicky mi to sedí. Spousta lidí sice řekne že dnes v době internetu není problém sehnat cokoliv, což je sice pravda, ale né u diggingu. To překvapení když v té kupičce najdu něco zajímavého, ten pocit když na blešáku rejdim jako pes s čumákem u země a hledám desky. To přes internet nazažiju. Digging není jen nákup desek, digging je prostě sběratelská vášeň  a jako každé sběratelství má svoji kulturu. Je to seznamování s někým novým, kdo má stejný koníček, je to prostě takový svátek.
Další rána přišla, když jsem cestoval za svým kamarádem Tomášem do Náchoda. Když jsem procházel Náchodem, tak jsem narazil na obchod s novou muzikou kde jsem si koupil perfektní dvojalbum od Hendrixe a pak jsem prohrabal ještě nějaký desky v antikváriátu na náměstí, kde jsem taky našel asi dvě elpíčka. Když si teda odmyslim nějakej ten blešák, který se u nich určitě v okolí taky koná, tak má Náchod s 20 000 obyvatel stejné možnosti jako stotisícový Liberec. A to navíc nemluvim o tom, že na náměstí a v postraních uličkách probíhal i přes to že už bylo po obědě farmářský trh. Kdo Liberec zná tak ví, že na libereckém farmářském trhu si pracující člověk nic nekoupí protože končí poměrně brzo. Když se nad tim zamyslíte je to opravdu smutný, a to nemusí jít nutně o ty elpíčka. Liberec například nemá žádné hifi studio, žádné místo kde bych sehnal kvalitní techniku, nebo si nechal vyprat desky. Když jsem nedávno sháněl naprosto obyčejnou uměleckou bílou modelínu, opět jsem musel přes internet protože ani jedno papírnictví bílou modelínu nevede. Jak se tak zdá, Liberec žije pouze sportem (to je chválihodné) a prachobyčejným konzumem. Je to odraz určitého úpadku kultury v  tomhle ztraceném městě? To nechám na vás, protože já mám jasno.

Malá ukázka jaký mají ostravští kolegové ráj....




Žádné komentáře:

Okomentovat